Když je rodina založena na hierarchickém modelu a funguje jen prostřednictvím striktních pravidel a nepřiměřených rolí (dle Virginie Satir, klíčové osobnosti moderní rodinné psychoterapie).
Po staletí jsme děti trestali. Ubližovali jsme jim. Mysleli jsme si, že když jim ublížíme, budou se chovat lépe – někdy to také dělají, ale ze strachu. Výsledkem je pouze to, že dospělí si z dětství nesou emoční jizvy.
Rodinný život představuje první a nejdůležitější školu emocí.
Opakované vzorce chování ze strany rodičů se ukládají do psychiky mnohem hlouběji, než si připouštíme. Jsou základem citového vztahu k sobě i ostatním, který pak ovlivňuje celý náš život. V rodině se učíme, co si myslet o sobě, a také o svých emocích. Učíme se, jak na ně reagovat a jak je projevovat.
Emoční průprava je klíčem pro úspěch v životě, ale často se nám ji v dětství nedostává.
Své vnímání, své myšlenky a svůj život můžeme kdykoliv změnit.
Osho, jeho meditace, rozprava o tom, jaký vliv mají rodiče na děti, jak důležitá je vděčnost a odpuštění. Je to také návod na to, jak objevit svoji jedinečnost, jak si sám sebe vážit, jak mít sám sebe rád a poznat bezpodmínečnou lásku.
Mohla bych projít všechny kouty světa, stejně bych nenašla někoho úplně stejného jako jsem já sama. Všechno, co jsem a co vytvářím, je jedinečné. Je to mé, je to součástí mojí cesty. Celý příspěvek
