0_detstvi

DĚTSTVÍ – tam je začátek

Ať chceme nebo ne jsme pokračovateli minulých generací. Není pochyb o tom, že naše postoje výrazně ovlivňuje rodina a prostředí, ve kterém jsme vyrostli. To v dětství si vytváříme programy chování, které pak řídí celý náš život. Rodiče, naše autority z dětství, mohou vytvořit základy naší sebeúctě a sebevědomí, ale bohužel – mohou také potlačit naši osobnost a vytvořit v nás negativní obraz o sobě samém.

  • Trpíme nízkým sebevědomím – jenom proto, že nevnímáme vlastní hodnotu a jedinečnost.
  • Ženeme se za dokonalostí - místo toho, abychom přijali sami sebe, i se svými nedokonalostmi.
  • Žijeme v pokřivených vztazích – proto, že nemáme lásku k sobě. Neznáme sebelásku.

Když druzí rozhodují o tom, kdo jsme…

Po mnoho a mnoho generací je výchova v rodinách výrazně hierarchická. Rovnováha je pak nutně udržována prostřednictvím nepřiměřených rolí. Někdo musí být dominantní. Někdo musí rozhodovat, někdo se musí přizpůsobit. Někdo musí být obviněn. Lásku si musím zasloužit.

PODMÍNEČNÁ LÁSKA NENÍ LÁSKA.

Učíme se od svých rodičů a ti zase od svých. Bereme chování rodičů jako směrodatné. V dětství jsme ti podřízení, ti druzí rozhodují o tom, jak myslet, co dělat nebo jak se cítit. To si neseme do dospělosti. Necháme druhé, aby rozhodovali o nás, dokonce je necháme řídit to, jak se cítíme.

Jako děti v hierarchické rodině vnímáme, že není dobré vidět, slyšet, cítit, ptát se nebo komentovat. Nemáme prostor pro vyjádření. Nemůžeme se projevovat, potlačujeme svoji přirozenost. Přebírám také nerealistická očekávání svých rodičů. V nich pak pramení marná touha po dokonalosti.

Více o hierarchickém modelu rodiny, restriktivních pravidlech, nepřiměřených rolích, podmíněné lásce a touze po dokonalosti.

0_rodina

Co je to škola emocí?

Rodinný život představuje první a nejdůležitější školu emocí.

Opakované vzorce chování ze strany rodičů se vrývají do psychiky mnohem hlouběji, než si připouštíme. Jsou základem citového vztahu k sobě i vztahů k ostatním. Tyto vzorce pak řídí naše chování a určují kvalitu života. V rodině se učíme, co si myslet o svých emocích, o sobě samém. Učíme se, jak na své emoce reagovat a jak je projevovat (nebo neprojevovat).

POZNÁNÍ EMOCÍ – ZÁKLAD OSOBNÍHO I PROFESNÍHO ÚSPĚCHU.

Emoční průprava je klíčem pro úspěch v životě, ale často se nám ji v dětství nedostává.

Více o emoční škole – a také pochybnostech, které do dětské duše zasazuje nevhodná výchova.

0_emocni-inteligence

Jak vnímáme sami sebe a svůj život?

Ano, v dětství se toho učíme hodně. Učíme se také vnímat sami sebe a svůj život. Od koho jiného než od dospělých? Učíme se to podle reakcí a postojů dospělých. Osvojujeme si jejich postoje a jako své si je neseme  až do dospělosti.

ZMĚŇ SVÉ POSTOJE. MILUJ SVŮJ ŽIVOT.

Právě v dětství se učíme, co si máme o sobě myslet, co si myslet o světě, který nás obklopuje. Více než kdy jindy jsme otevřeni myšlenkám těch, kteří jsou nám nejblíž. Vnímáme jejich pocity a přebíráme je. Jejich jednání vždy považujeme za správné, i jednání, které nám ubližuje.

Pokud vyrůstáme s lidmi, kteří jsou hluboce nešťastní, věčně ustaraní, plní strachu, jsou zlostní nebo se neustále obviňují, stejně jako oni budeme vnímat svět negativně. A budeme tak vnímat i sebe, časem budeme také hluboce nešťastní, ustaraní, plní strachu, zlosti a obviňování.

Své vnímání, své myšlenky a svůj život můžeme kdykoliv změnit. Více…

0_miluj-svuj-zivot

Proč dítě tvarujeme podle svých měřítek?

Po staletí jsme děti trestali. Ubližovali jsme jim. Mysleli jsme si, že když jim ublížíme, budou se chovat lépe – někdy to také dělají, ale ze strachu. Výsledkem je pouze to, že dospělí si z dětství nesou emoční jizvy.

EMOČNÍ JIZVY Z DĚTSTVÍ BOLÍ I V DOSPĚLOSTI.

Tendence k sebepoškozování a sebevraždám, také deprese nebo agrese, jakékoliv emoční a psychické potíže, nízké sebevědomí, neschopnost komunikace, špatná koncentrace, obviňování sebe i druhých – to vše jsou výsledky výchovy ve strachu. Současný svět je obrazem toho, jak to vypadá, když utlačujeme děti. Když je ovládáme a trestáme za to, že projevují svoji osobnost. Vedeme válku proti dětem.

Jak přestat válčit se svými dětmi? Jak o ně pečovat a neubíjet přitom jejich osobnost?

0_detstvi_aldort


 VŠECHNY ČLÁNKY NA TÉMA DĚTSTVÍ A VÝCHOVA.

Líbí se? Pošli to dál:

facebooktwittergoogle_pluspinterestlinkedinfacebooktwittergoogle_pluspinterestlinkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>