0_emocni-inteligence

Jak vypadá škola emocí?

Rodinný život představuje první a nejdůležitější školu emocí.

Opakované vzorce chování ze strany rodičů se ukládají do psychiky mnohem hlouběji, než si připouštíme. Jsou základem citového vztahu k sobě i ostatním, který pak ovlivňuje celý náš život. V rodině se učíme, co si myslet o sobě, a také o svých emocích. Učíme se, jak na ně reagovat a jak je projevovat.

Emoční průprava je klíčem pro úspěch v životě, ale často se nám ji v dětství nedostává.

EMOČNÍ ŠKOLA

Tam se rozhodne o úspěchu našeho života.

Vědomí rodiče hledají v projevech svého potomka emoce. Ukazují mu také pozitivní způsoby, jak je vyjádřit, přijmout a případně regulovat.

00_a_emoce

Pochybnosti namísto emocí

Rodiče si často neuvědomují pocity svého dítěte, nejsou vůči svým dětem dost vnímaví. Někdy si emoce svého dítěte uvědomují, ale odmítají je, neberou je  v potaz. Nemohou pak tedy dítě ani naučit se svými emocemi pracovat. A co hůř. Dávají mu tak představu, že emoce jsou špatné a nevítané. Naučí ho tak své emoce potlačovat, potlačovat svoji osobnost a svoji intuici.

Pokud místo porozumění nastupuje síla, místo možnosti projevit své pocity nastupuje zakazování, dítě přichází o pocit vlastní ceny.

Svůj vlastní obraz si vytváří podle postoje rodičů, nejenom jejich slov, ale jejich chování a reakcí na své projevy. Pokud rodiče dítě kritizují a ovládají místo toho, aby pochopili a přijali jeho potřeby, pocity a osobnost, dítě o sobě začne pochybovat. Celý život pak o sobě pochybuje, pochybuje o svých schopnostech, pochybuje o tom, že si zaslouží lásku.

Na druhé straně není žádoucí ani příliš tolerantní postoj. Dítě by se mělo naučit své emoce uvědomit, uchopit a ovládat. Mělo by se s nimi naučit pracovat. Stejně tak se to může naučit dospělý, který si tyto schopnosti, nezbytné pro spokojený život, neosvojil v dětství.

To je škola emocí, kterou popisuje Daniel Goleman, významný současný americký psycholog, mj. autor publikace Emoční inteligence.

00_a_dite

Jak důležité jsou emoce…

Ve své knize Emoční inteligence překládá Daniel Goleman dva postoje k téže situaci.

Dvě matky se budí k plačícímu dítěti uprostřed noci. Obě jsou ve stejné situaci. Dítě je opakovaně vyrušuje ze spánku, nedá jim možnost oddechnout. Pláče, protože chce pít, chce uspokojit svoji základní potřebu.

První matka vstane, a ačkoli je unavená, vezme dítě do náruče. Konejšivě ho přiloží k prsu, hladí ho, šeptá, jak ho má ráda a trpělivě čeká, až se dítě dostatečně napije. I přestože je hluboká noc, matka dává dítěti najevo, že ho má ráda a je tu pro něho, kdykoliv, v každé situaci, i v tuto chvíli. Dítě, které je nasycené mlékem i mateřskou láskou po chvíli opět usne. Dovolí tak spánek i své milující matce.

Druhá matka, která v dítěti vidí i svého partnera, se kterým se věčně hádají, má k dítěti jiný přístup. Možná ani nechtěla, aby se narodilo. Nemá dostatek pochopení pro jeho potřeby. Na jeho pláč pak reaguje podrážděně. V noci je stejně jako první matka nevyspaná, navíc má v sobě ještě hněv z večerní hádky s partnerem. Dítě také vezme z postýlky a přikládá k prsu, jenomže jí chybí účast na jeho potřebách. Dá ho k prsu, ale zírá přitom do temné noci, utápí se ve vlastních myšlenkách. Dává dítěti mléko, ale tomu chybí také láska. Dítě cítí napětí, a tak odmítá pít. Matka se na dítě hněvá, protože ji budí marně. Dítě pláče, ale pít nechce. Matka ho ukládá zpět a nechá je vyplakat až do vyčerpání.

Jde o extrémní situace, ale je z nich jasné, jak důležitá je potřeba lásky a sounáležitosti. Je jasné, které dítě půjde do života s tím, že je to sice složité, ale přesto krásné místo k životu. Je jasné, které dítě bude v životě bojovat s přesvědčením, že jeho vlastní potřeby nejsou důležité, že svět se staví proti němu.

Psycholog tvrdí, že většina dětí zažívá v dětství oba druhy popsané zkušenosti, ale jeden druh u rodičů převládá. Nakonec dojde k vyhraněnému formování důvěry (nebo nedůvěry) dítěte k okolí – a také k sobě samému.

Dítě registruje i ty nejjemnější náznaky, i sebemenší formy komunikace směrované k němu, ale také komunikace ve svém okolí – to, jak spolu komunikují rodiče.

Každá situace v rodině má nějaké citové zabarvení, které dítě vnímá. Postupně tuto komunikaci přijímá za svou, opakuje emoční sdělení, vytváří si vlastní emoční postoje, které jsou formovány postoji rodičů. Tím také utváří své sebevědomí.

Emoce se můžeme učit

V rámci vysvětlování emoční inteligence Daniel Goleman vyzdvihuje možnost osobního růstu.

Dle jeho názoru lze emoční dovednosti daleko více rozvíjet než ty intelektuální. Přestože si rodiče nemuseli ve svém dětství osvojit pozitivní postoje a schopnosti pracovat se svými emocemi, mohou se to naučit. A pak to také mohou předat svým dětem, které budou do života vybaveni přesně tím, co potřebují, tedy láskou k sobě, sebeúctou a zdravým sebevědomím.

INSPIRACE/ZDROJ Daniel Goleman

Líbí se? Bude článek užitečný i ostatním? Pošli ho dál:

facebooktwittergoogle_pluspinterestlinkedinfacebooktwittergoogle_pluspinterestlinkedin

Já jsem já, sebeúcta, sebevědomí

Já jsem já

Meditace pro sebepřijetí dle Virginie Satir

Mohla bych projít všechny kouty světa, stejně bych nenašla někoho úplně stejného jako jsem já sama. Všechno, co jsem a co vytvářím, je jedinečné. Je to mé, je to součástí mojí cesty. Meditace…


Osobní růst

4 principy růstu osobnosti

Model růstu dle Virginie Satir

„Ty jsi ta, kdo rozhoduje o svém životě.“ Všechny principy, celý text…


00_osho_kvet

Jak kvete láska?

Osho, jeho meditace, rozprava o tom, jaký vliv mají rodiče na děti, jak důležitá je vděčnost a odpuštění. Je to také návod na to, jak objevit svoji jedinečnost, jak si sám sebe vážit, jak mít sám sebe rád a poznat bezpodmínečnou lásku. Přejít k meditaci…


VŠECHNY ČLÁNKY: DĚTSTVÍ A VÝCHOVALÁSKA/SEBELÁSKASEBEVĚDOMÍ

O ČLÁNKU
Název:
Jak vypadá škola emocí?
Shrnutí:
Rodinný život představuje první a nejdůležitější školu emocí.
Author:
www.
Sladíčko.cz
s láskou
Jak vypadá škola emocí?
5 (100%)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>