Když je rodina založena na hierarchickém modelu a funguje jen prostřednictvím striktních pravidel a nepřiměřených rolí (dle Virginie Satir, klíčové osobnosti moderní rodinné psychoterapie).
Po staletí jsme děti trestali. Ubližovali jsme jim. Mysleli jsme si, že když jim ublížíme, budou se chovat lépe – někdy to také dělají, ale ze strachu. Výsledkem je pouze to, že dospělí si z dětství nesou emoční jizvy.
Rodinný život představuje první a nejdůležitější školu emocí.
Opakované vzorce chování ze strany rodičů se ukládají do psychiky mnohem hlouběji, než si připouštíme. Jsou základem citového vztahu k sobě i ostatním, který pak ovlivňuje celý náš život. V rodině se učíme, co si myslet o sobě, a také o svých emocích. Učíme se, jak na ně reagovat a jak je projevovat.
Emoční průprava je klíčem pro úspěch v životě, ale často se nám ji v dětství nedostává.
Osho, jeho meditace, rozprava o tom, jaký vliv mají rodiče na děti, jak důležitá je vděčnost a odpuštění. Je to také návod na to, jak objevit svoji jedinečnost, jak si sám sebe vážit, jak mít sám sebe rád a poznat bezpodmínečnou lásku.
Malé holčičky si rády hrají na princezny, vlastně si nehrají, věří, že princeznami opravdu jsou. Pořád jsi tou princeznou, kterou jsi byla jako malá holčička.
Takže začínáme. Vlastně už jsme začali. Všichni.